Před pořízením tlamovců, je potřeba si uvědomit, že se jedná o živé tvory, které chováme v zajetí. Jejich osud zcela závisí na našich znalostech, kde platí, že ryby naší neznalost a chyby z toho pramenící neodpouští, a ve většině případů to vede až k jejich uhynutí. V opačném případě se nám ryby odvděčí nezapomenutelným pohledem na skvěle fungující akvárium, a prosperující tlamovce s okouzlujícím zbarvením.
Každé akvárium je individuální a to co platí u jednoho, nemusí vždy fungovat u druhého. Popíši zde své zkušenosti a poznatky z chovu tlamovců, které jsem během několika let, co tlamovce chovám získal, a rád bych se s Vámi o ně podělil.
velikost akvária: jako nejmenší akvárium vhodné pro chov tlamovců z Malawi jezera osobně považuji nádrž o rozměrech dna 50x100cm a výšku 40cm, což je celkem objem 200l. Tato litráž je samozřejmě vhodná jen pro menší druhy méně agresivních tlamovců, a akvária jednodruhové nebo maximálně dvoudruhové. Na rozdíl od jiných druhů ryb je potřeba tlamovcům pořídit akvárium s co největší plochou- rozměrem dna. Je potřeba vždy sladit velikost akvária s počty a druhy tlamovců. To znamená, pořídit si vhodné druhy tlamovců do již stávajícího akvária, nebo pořídit si dostatečně velké akvárium podle vybraných druhu tlamovců, což je ta lepší varianta. I tady platí, čím větší akvárium tím lepší. Jako zlatou střední cestu bych volil akvárium o velikosti dna 150 x 60cm a výšku 55 cm (495 litrů). Nejideálnější akvária jsou potom nádrže 200 x 60 x 60 cm (720 litrů) a delší.
umístění akvária: každé, ať už větší nebo menší akvárium by mnělo ležet na originálních podložkách pod akvárium, nebo tenkém polystyrénu, a to proto, aby nedošlo k prasknutí akvária díky nerovnosti nebo nějaké nečistoty mezi podstavcem a akváriem. Akvárium doporučuji umístit mimo dosah přímého slunce a do místa kde je pohyb lidí, aby ryby byli zvyklé na pohyb a ruch před akváriem. V opačném případě může nastat situace, že když se někdo bude chtít na ryby podívat, budou ryby z pohybu před akvárkem vystresované, ztratí vybarvení a budou se schovávat.
dno akvária: je u biotopu Malawi jedna z důležitých součástí akvária. Na dno doporučuji použít jemný korálový písek frakce 1-2mm, a to ve vrstvě maximálně 1-1,5cm, a to i za tu cenu, že sem tam bude vidět skleněné dno akvária. Osobně jsem tuto nemilou záležitost vyřešil tak, že jsem na dno z venkovní strany akvária nalepil černou matnou fólii. Další z možností co použít na dno je praný říční písek anebo jako nejlevnější varianta je křemičitý písek již zmiňované frakce a množství. Velice důležité je nepoužívat drtě, jelikož mají ostré hrany a proto jsou pro tlamovce zcela nevhodné a nepoužitelné! Jemný písek je pro tlamovce velmi důležitý a to hned z několika důvodů. Písek se hojně vyskytuje v jezeře Malawi a tlamovci tento písek ke svým potřebám hojně využívají i v našich akváriích. Většina tlamovců neustále písek nabírá do tlamy a vyplivuje ho tlamou a žábry spět a tímto si slangově vymývají tlamy. Další důvod požití jemného písku je ten, že ryby tento písek polykají za účelem pročištění si trávicího ústrojí. Dále si v písku dominantní samci staví hnízda, kde se posléze třou se samicemi. Malá vrstva písku je nezbytná proto, aby nedocházelo k zahnívání rybích výkalů a zapadlé potravy, což vede k negativním změnám chemismu vody. A koralit proto, že příznivě ovlivňuje PH vody v akváriu.
teritoria: v každém akváriu je potřeba rybám vytvořit co nejlepší životní podmínky. Toho mimo jiné docílíme tím, že vytvoříme tlamovcům uměle teritoria, které si budou dominantní samci hlídat, a vábit samice ke tření. Teritoria vytvoříme pomocí kamenů, které by mněli být přiměřeně velké. V případě, že máme v nádrží pozadí, mněli by být kameny co nejvíce tomuto pozadí tvarem a barvou podobné a s pozadím sladěné. Kameny doporučuji jakékoliv vápence, bez ostrých hran, aby se o ně ryby neporanili. Osvědčilo se mi v menší nádrží (200l) vytvořit vždy teritoria dvě, jedno větší a jedno menší. Ve větších nádržích (nad 300l) teritoria tři, opět jedno větší a dvě menší. Větší teritorium tvoří dva až tři větší kameny umístěny vedle sebe+pár menších kolem nich, a menší se skládá z jednoho většího+pár menších kolem něho. Kameny je potřeba vybrat a rozmístit z rozvahou, a myslet na to, abychom velkým množstvím kamenu neubírali v akváriu rybám prostor. Hlavní-větší teritorium umístíme zhruba do jedné čtvrtiny délky akvária a další teritoria pokud možno co nejdále od sebe, a to proto, aby nejdominantnější samci byli co nejdále od sebe. Při velkém množství kamenů v akváriu se může stát, že se ryby budou schovávat mezi kameny a nebudou volně v akváriu plavat, což je nežádoucí, a to potom musíme z akvária pár kamenů odebrat. V žádném případě nepoužívejte v akváriu žádné plastové dekorace (hrady, potopené lodě, lebky atd.) Nejenom že je to nevkusné, navíc se mohou z těchto umělohmotných dekorací uvolňovat do vody jedy.
rostliny: víceméně se v jezeru Malawi nevyskytují, až na některé úseky písčitých pobřeží. Většina pobřežních skalnatých útesů je pokryta řasou. Pokud se rozhodneme pro nějakou rostlinu pro zpestření, je nutno počítat s tím, že ryby budou písek přehrabovat, některé býložravé druhy tlamovců mohou rostliny okusovat, a v neposlední řadě je potřeba si uvědomit, že máme vrstvu písku jen 1,5 cm. Nejčastěji se Malawi akvária osazují rostlinkami z tuhými listy rodu Anubias, Vallisneria a Cryptocoryne . Mi se nejvíce osvědčila V. Gigantea, C. crispatula var.balansae nebo C.aponogetifolia. Rostliny mám umístěny u kamenů, kterými jsem zatížil kořeny, takže rostlinky drží. Při druhém způsobu uchycení rostlinek jsem použil originál košíček, ze kterého jsem vyndal vatu, kořeny v košíčku obložil malými oblázky a košíček vložil mezi dva kameny, nebo dal k pozadí a kamenem přitlačil a nakonec zasypal pískem.
krmení: potrava je další velmi důležitá součást života tlamovců v akváriu a má částečný vliv na vitalitu a zbarvení ryb. Je velmi důležité vědět, jaké druhy tlamovců máme v nádrži a co nejvíce jim přizpůsobit složení a druh krmení. Krmíme jen tolik, co stihnou ryby do dvou minut sežrat. Mražené žrádlo necháme vždy rozpustit ve studené vodě a pak až krmíme. Ryby nikdy nepřekrmujeme. Tlamovci jsou velmi žraví a neustále loudí potravu a reagují na nás, kdykoliv se přiblížíme k nádrži. V jezeru Malawi se převážná většina Mbun živí řasami, ale najdou se mezi nimi i všežravci. Naopak Haps jsou masožravci a živí se malými rybkami, různými bezobratlými živočichy, planktonem atd. Je potřeba si uvědomit, že i býložravé ryby si občas při spásání řas zpestří jídelníček bezobratlým živočichem, který je mezi řasami. Krmivo bych rozdělil do čtyř skupin a to: vločky, granule, mražené a živé. Osobně krmím vším, jen živým velmi málo, a to z důvodu omezeného přístupu ke kvalitní živé potravě. Osvědčil se mi model krmení u dospělých ryb dvakrát denně. Každý den ráno krmím směsí vloček a večer na střídačku mražené a směs granulí. Druh mraženého krmiva střídám. Osobně požívám tyto směsí krmení, které si namíchám v poměru
vločky: 50%OSI Vividcolours + 20%Sera-San+20% Sera-Vipan +10%Sera-Flora
granule: 50%NLS All Purpose Formula+35%SAK Colours+15%SAK Spirulina
mražené: Cyklop, 85%Koretra+15%Patentka
Namíchané krmivo vločky a granule mám uschované ve větším kyblíku s uzavíratelným víkem, aby nedocházelo k navlhnutí a znehodnocení krmiva. Na denní krmení mám krmivo nasypáno v malých dózách, samozřejmě taky uzavřených. Mražený Cyklop kupuji od prověřeného dodavatele zmrazený. Koretru a patentku kupuji v daném poměru živou (tehdy krmím živým) a sám si toto krmení zamrazuji do tenkých plátků, z kterých potom ulamuji přiměřené množství na rozmrazení a krmení. Při krmení živou potravou je potřeba pamatovat na riziko zavlečení parazitů a nemoci do akvária. Z tohoto důvodů je dobré nakupovat živé krmivo u prověřených zdrojů.
osvětlení: vzhledem k tomu, že se jezero Malawi nachází v oblasti s rovnodennosti, doporučuji svítit v nádrži s tlamovci 10-12 hodin denně a to nepřetržitě. Pro zajištění plnohodnotného osvětlení se nelze spoléhat pouze na denní světlo a proto je potřeba zajistit rybám osvětlení umělé. V podstatě máme možnosti dvě a to zářivky nebo diodové osvětlení. Každý typ osvětlení má své výhody i nevýhody. Osobně používám zářivky a v rampě mám nainstalovány čtyři s odrazovými reflektory. V současnosti svítím pouze dvěma trubicemi a to Sera blue sky Royal + Narva oceanic flora. Zbývající dvě jsou Osram Lumilux Skywhite 880, a lze je samostatně k hlavnímu osvětlení přidávat, a tím měnit barevné spektrum osvětlení nádrže. Osvětlení je plně automatické, zapíná se v 10.00 hodin a cca 20 minut imituje svítání. Poté rampa svítí 11 hodin na plný výkon, a poté zase 20 minut před zhasnutím dochází k pozvolnému stmívání až do úplného vypnutí osvětlení. Rozednívání a stmívání všem doporučuji a to proto, že nedochází k plašení ryb vlivem světelného šoku při rožnutí nebo zhasnutí osvětlení.
filtrace: je jedna z nejdůležitějších součástí každého akvária s tlamovci. Filtrace nám zajišťuje zachytávání nečistot (mechanická filtrace) a částečné odbourávání škodlivých látek z vody (biologická filtrace). Filtrace nám v akváriu napomáhá udržovat biologickou rovnováhu. Nemůžeme se spoléhat pouze na filtry a myslet si, že nám dlouhodobě zajistí dobrou a stabilní kvalitu vody vhodnou pro chov tlamovců. Při jakékoliv filtraci se nevyhneme pravidelné částečné výměně větší poloviny vody v akváriu. V každém akváriu s rybami vznikají vlivem rybích výkalu a nesežrané a zapadnuté potravy odpadní látky. Tento odpad se ve vodě rozkládá a tím vznikají sloučeniny dusíku (amoniak-NH3, dusitany -NO2, dusičnany-NO3). Čím více budeme mít ryb a překrmovat je, tím více budeme mít ve vodě odpadních látek. Velmi zjednodušeně bych tento složitý proces přeměny shrnul takto. První vzniklou sloučeninou je amoniak-NH3 který je oxidací za přítomnosti kyslíku ve vodě pomocí nitrifikačních bakterií přeměněn na dusitany NO2, které jsou následně bakteriemi další oxidaci přeměněny na dusičnany NO3. Při tomto procesu zvaném nitrifikace vznikají již zmíněné dusičnany, které se ve vodě hromadí a dají se odbourat pouze částečnou výměnou vody v akváriu. Částečně se dá dusík z akvária odbourat velkým množstvím rostlin, které ho využívají ke svému růstu. Vzhledem k tomu, že Malawi nádrže bývají hodně zarybněny s minimálním počtem rostlin, bývá odbourané množství dusíku rostlinami v těchto nádržích zanedbatelné. Zvýšení hodnot sloučenin dusíku ve vodě má neblahý vliv na zdraví a vitalitu našich ryb. Překročení daných hodnot vede až k uhynutí ryb, protože je pro ryby toxický. Prvním příznakem otravy ryb bývá lapání ryb po vzduchu u hladiny vody. V tomto případě nemáme na co čekat, a okamžitě měníme dvě třetiny vody v akváriu. Kontrolu hodnot provádíme pomocí příslušných testů. Filtraci dělíme na mechanickou a biologickou. Hlavním účelem mechanické filtrace je především zbavovat vodu v akváriu hrubých nečistot. Hlavním účelem biologické filtrace je odbourávání dusíkatých sloučenin rozpuštěných ve vodě pomocí nitrifikačních baktérií za přítomností kyslíku ve vodě. Filtry dělíme dále na vnitřní, ty jsou umístěny v akváriu a vnější, které jsou umístěny mimo akvárium.
Vnitřní bývají:
biokvacitová kostka s trubičkou ve které je vložena hadička se vzduchovacím kamínkem, a je poháněna vzduchem pomocí vzduchovacího motorku, kdy je voda poháněná stoupajícím vzduchem
biokvacitová kostka s čerpací hlavou, která je umístěna nahoře kostky a čerpací hlava je těsně pod hladinou vody. Je poháněna elektrickým čerpadlem s vrtulkou a na vyústění odtoku těsně pod hladinou se dá nasadit vzduchovací difuzor
celouzavřený vnitřní elektrický filtr s odnímatelnou nádobou na filtrační média. Je poháněn elektrickým čerpadlem s vrtulkou.
přepážkový-kdy je v akváriu vlepená skleněná přepážka cca 10-15 cm od boku akvária se dvěma nasávacími otvory umístěnými u dna a opatřeny mřížkou a jedním otvorem umístěným v protilehlém rohu nahoře pro vyústění odtoku z čerpadla. Ve vzniklém prostoru se umístí filtrační médium. Je poháněn elektrickým čerpadlem, vzduchem nebo čerpací hlavou.
Vnější bývají:
kanystrové většinou se jedná o originální filtry umístěné ve většině případů pod akváriem ve skříňce. Z akvária vede hadice sání do filtru, kde voda prochází filtračním médiem a poté je čerpadlem filtru druhou hadicí tlačená zpět do akvária většinou přes rozstřikovací rampu.
přepadové filtrace tvoří celoskleněné akvárium přiměřené velikosti vůdčí hlavní nádrži se skleněnými přepážkami umístěné ve většině případů pod akváriem ve skříňce. Mezi přepážky, většinou je jich 5-7 se vkládá filtrační médium. V poslední přepážce je umístěné čerpadlo, které tlačí vodu hadicí ze spodního filtru do hlavního akvária. V něm je v rohu vlepena ze skla přepážka, jejíž výška určuje výšku vody v hlavní nádrži, a přebytečná přitékající voda přes tuto přepážku teče na dno, kde je vyvrtána díra s trubkou, která směřuje do spodního akvária do první přepážky. Odtud protéká voda přes filtrační média k čerpadlu a opětovně je tlačena do hlavní nádrže.
Každá filtrace aby fungovala, potřebuje filtrační hmotu, která může být různá a slouží k různým účelům, ale nejčastěji k osídlení nitrifikačních bakterií. Filtrační média mohou být různých velikostí, buďto umělé, průmyslově vyrobená nebo přírodní. Mezi nejčastěji používaná patří:
biokvacit-polyuretanová pěna patří mezi nejrozšířenější umělou filtrační hmotu, která složí k osídlení nitrifikačních bakterií. Biokvacit se dá koupit jako originální kostka k čerpací hlavě v různých velikostech, většinou zelené nebo modré barvy. Vyrábí se také ve velkých rozměrech (1x1m nebo 2x1m) a různých poréznostech.
keramické válečky nebo kuličky-je průmyslově vyrobené filtrační médium různých výrobců a názvu, sloužící k osídlení nitrifikačních bakterií.
zeolit je přírodní hlinitokřemičitý minerál mající mikroporézní strukturu, která je vhodná pro osídlení nitrifikačních baktérií. Dále zeolit zbavuje vodu těžkých kovů a jiných nežádoucích látek. Prodává se v různých velikostech.
korálová drť jsou to nadrcené přírodní korály, jenž mají vysokou poréznost a slouží k osídlení nitrifikačních baktérií. Také příznivě ovlivňují PH vody v akváriu.
aktivní uhlí slouží k odbourávaní chemických látek a léčiv z vody. Používá se většinou po ukončení léčby v akváriu za účelem odstranění zbytku léčiv z vody.
plastoví ježci jsou uměle vyrobená tělíska různých tvarů a velikostí ze zdravotně nezávadného plastu. Tyto tělíska slouží k zachytávaní hrubých nečistot.
Jak je vidět, filtračních médií je spousta. Osobně se mi nejvíce osvědčilo u kanystrového filtru na sací hadici v akváriu nasadit kousek biokvacitu jako předfiltr, a do košů filtrů dát co nejvíce keramických válečků (Sera Siporax) a kuliček (Eheim substrat pro). Dále je potřeba si uvědomit, že výkon čerpadla nikdy nenahradí objem filtrační hmoty. Doporučuji zvolit si takový výkon čerpadla, které se rovná přečerpání dvakrát objemu akvária za jednu hodinu. Množství filtrační hmoty by mnělo odpovídat 3% objemu akvária. Tady platí čím víc filtrační hmoty tím líp. Takže akvárium 400L = filtr o výkonu cca 800L/h a objemu 12L pro filtrační médium. Jako špatnou variantu bych uvedl čerpadlo o výkonu 2000L/h a 1L filtrační hmoty. Dalším pravidlem je, že veškeré filtrační média pereme a čistíme zásadně v odpuštěné akvarijní vodě a nikdy né pod tekoucí vodou z kohoutku. Dělá se to proto, protože čerstvá voda z kohoutku obsahuje chlór, který by nám zabil veškeré nitrifikační bakterie v čištěné filtrační hmotě. Jako poslední věc bych chtěl zmínit to, že filtry musí běžet 24h denně a nikdy je bezdůvodně nevypínáme (na noc). V případě vypnutí filtrace, nemají nitrifikační bakterie vlivem neproudění vody filtrem zabezpečen přísun kyslíku obsaženého ve vodě, a následkem této skutečnosti po určité době bez kyslíku uhynou. Při opětovném spuštění filtrace se tyto uhynulé baterie, které jsou pro ryby toxické dostanou do nádrže a dochází k otravě ryb.
voda: je v našem akváriu alfou a omegou pro úspěšný chov tlamovců. Obecně se traduje, že voda v jezeru Malawi je tvrdá, ale dle dostupných informací na internetu je tomu naopak. Uvádí se, že voda je měkká až středně tvrdá. Celková tvrdost se pohybuje v rozmezí 4-7 dGH, uhličitanová tvrdost 6-8 KH a je zásaditá, tedy pH pohybující se v rozmezí 7,5-8,5. Teplota vody by se mněla v našich akváriích pohybovat v rozmezí 25-26°C. Abychom rybám zajistili co nejlepší životní podmínky, je nutno, jak již bylo zmíněno výše provádět pravidelné částečné vodovýměny. Je potřeba vycházet z parametrů vstupní vody, která je ve většině případů z vodovodního řádu, a dle naměřených hodnot ji dále upravovat tak, aby co nejvíce odpovídala hodnotám vody v jezeru Malawi. Výměny vody se provádí hlavně z důvodů odstranění dusičnanů NO3, které má neblahý vliv na ryby a ve většině případů je zdrojem problémů v akváriu. Vysoké hodnoty NO3 ve vodě způsobují růst nežádoucích řas, mají neblahý vliv na vitalitu ryb, ryby jsou agresivnější a náchylnější k onemocnění. U svého akvária provádím vodovýměny pravidelně v intervalu každých 10-12 dnů. Měním dvě třetiny objemu nádrže, a dopouštím vodou z vodovodního řádu. Vodu napouštím do akvária přes rozstřikovací hlavici, a to z důvodů vyprchání chlóru.